Studie i následný prováděcí projekt vlastně dál rozvíjely prvotní nápad propojit stávající vesnický dům hákového půdorysu, postavený na okraji malebné obce, ale v relativně prudkém kopci, s kamenným sklípkem, který se po odbourání chlévů hospodářského křídla, dostal do soliterní polohy ve dvoře. Pilotní myšlenkou bylo propojení tohoto artefaktu (sklípek z lícového kamene s krásnou valenou klenbou a dubovými dveřmi) s interiérem obytného prostoru. Ve dvoře tak vznikla prosklená segmentová přístavba z dřevěného masivního skeletu, se zelenou střechou, která domu přidala, dosud chybějící, prostornou a vzdušnou místnost - obývák s kuchyní, včetně včlenění koupelny a malé zimní zahrady. Také umožnila zakomponování finské pece v těžišti domu (vytápí se tak z jednoho místa nejen prostor přístavby, ale i dva přilehlé pokoje v původním domě). Obytný prostor přístavby je pohledově otevřený a provozně propojený se zbývající části dvorku a malou zahrádkou ve svahu nad domem, zároveň však umožňuje i propojení s krajinou, která se na hranici pozemku pohledově otevírá. V podkroví pak vznikla v prostoru nad původním hosp. křídlem ložnice a 2.koupelna a nad původním obytným křídlem zůstal pod stávající sedlovou střechou půdní prostor.
Dům je teď, ač se z venku (z ulice) moc nezměnil, obohacen o výrazné prostory a výhledy do krajiny Moravského Krasu..
Pro mne bylo navíc velkým potěšením sledovat vývoj stavby, na které se podíleli největší měrou investoři sami (mladý učitelský pár rozrůstající se během stavby o jedno a pak i o druhé dítko), spolu s přáteli a širší rodinou... Je vzácné a pro mne radostné, vidět rodinu a vztah snad ještě více posílený a upevněný takovou zkouškou, jakou je stavba společného hnízda (navíc rekonstrukce a svépomocí...!)